Slavnostní akademie Čeladná v ladném pohybu

Úterý, 6.6.2017

V podvečer 26. května 2017 se nejen učitelé, žáci, rodiče ale i vzácní hosté a obyvatelé Čeladné sešli na akademii Čeladná v ladném pohybu. O to více byla událost slavnostnější, protože jsme společně oslavili čtyřicáté výročí naší školy. Ano, právě té, která již přivedla do života za ta léta mnoho dětí. I když to pro ni nebyla někdy práce jednoduchá, přesto popírá tok času a čím je starší, tím vypadá lépe.

I deštivé dny ukázaly vlídnější tvář a dovolily neposednému slunci pozorovat celou slávu shora. Dokonce počasí přičarovalo bio-zátěžový stupeň číslo jedna, samo asi uznalo, že vyšší zátěž už tak
napjaté nervy účinkujících, ale i učitelů neunesou. Jistě, těch učitelů – „šedé eminence,“ která stála ukryta za tribunou a „znakovou řečí“ těla a rukou trpělivě pomáhala svým žákům zdárně předvést jejich číslo až do samotného konce oslav. Pevně věřím, že v jistých momentech programu musel každý divák pocítit jistou dávku nostalgie a emocí od potlačovaných slz až po úsměv či „goosepimples“ (husí kůži). Již první obraz zelených, lehce vznášejících se deštníků, tvořících symbolicky číslo čtyřicet, utkvěl v mojí mysli. Poté moderátoři, oděni dle diktátu měsíce května a vlasy propleteny květy šeříků, uvedli oficiální část programu. 

Určitý záchvěv ve mne zanechal pohled, kdy byli žáci devátého ročníku oficiálně představeni široké veřejnosti. Na památku jejich školních let jim paní ředitelka Jana Satinská předala, při tradičním
„plackování“, odznáček se symbolem školy. Slavnostní část programu byla obohacena o upřímná slova paní ředitelky, která poděkovala všem zaměstnancům školy za jejich každodenní práci s dětmi a společně s panem starostou Pavlem Lukšou ocenili pět zaměstnanců, kteří do své každodenní práce dávají kus sebe a svým působením, jak profesním, tak lidským, zanechávají určitý, nesmazatelný podpis v naší škole.

Díky bezmezné fantazii učitelů, ale i žáků, jsme mohli díky připravenému programu procestovat svět za několik minut a nepotřebovali jsme k tomu ani knihu Julia Verna. Vždy usmívající se letušky
nás zavedly do různých koutů zemí a jejich kultur. Úsměvně působil tanec chlapců imitující tančícího Řeka Zorbu. Vřelou atmosféru nezmrazil ani příchod malých Eskymáků. Vážné tóny Beethovenova opusu 49 v podání Vojty Nováčka byly vystřídány svižným tempem malých cyklistů či dovedností našich sportovců. Tímto jsem připomněla pouze první část velmi bohatého programu.

A proč Čeladná v ladném pohybu? Vždyť pohyb je přirozenost sama. V každé historické době byl pohyb vyjádřen jinak, ať již sokolskými slety či spartakiádním cvičením (striktně daným formacemi) nebo tanečními čísly žáků, ve kterých se zrcadlí dnešní volný přístup k pohybu a zvolené choreografii. Co na tom, že děti nestály v řadách a sem tam nějaká ruka vystřelila dříve! Ale byli jsme vtažení do víru pohybů, kostýmů, různých choreografií, temp baletních v podání Amelie a Anny, do tradičních tanečních forem díky irskému tanci. O tom, že žáci jsou schopni si připravit sami choreografii, nás přesvědčila Kiki Walczysko a její taneční skupina. Ve finále jsme se přenesli do atmosféry vášnivých latinsko-amerických rytmů samby, rumby, chachi a jivu, které zatančili žáci naší školy Michaila Bajgarová a Matěj Kudláč a Natálie Bernátová s Ondřejem Žáčkem. Jejich zájem o tanec skutečně dosáhl profesionální úrovně srovnatelné nejen na poli národních, ale i mezinárodních soutěží. Program byl ukončen jejich tanečním mistrem panem Antonínem Langrem.

Při odchodu z akademie jsem byla velmi překvapena velkým zájmem obyvatel Čeladné o expozici fotografií z historie školy. Ti, kteří měli štěstí, se zde mohli vidět jako děti školou povinné.
Akademie nebyla pouze jeden dárek, který naše paní „Škola“ dostala. Jako správná zástupkyně ženského pohlaví určitě byla potěšena dalšími dárky – a to pamětní knihou, která vznikla díky fotografiím a příspěvkům nejen učitelů, ale i občanů a pamětníků Čeladné, a koncertem, který byl uspořádán o tři dny dříve v kostele. 

Co napsat závěrem? Již samotná myšlenka je cesta k úspěchu. Určitě by však bylo svízelnější, ba nemožné, realizovat ji bez pomoci a všestranné podpory vedení obce Čeladná. Těm, kteří realizovali tuto myšlenku, patří: DOBRÁ PRÁCE! EXCELLENT WORK! SMEKÁM! CHAPEAU!

Autor: 
M. Dol.